Franz to vygooglil. Pasr jménem Josef Flachs v mikině TJ Šaratice nastoupil na plac na sekundu přesně ve 20:00 a nekompromisně ukončil náš trénink, načež začal pérovat Atrapsáky - kurva, dělej, přestaň s tím baletem, užs mohl být zahřátej, máš na to ještě dvě minuty, pohni!
Načež se přišoural k naší lavičce, kde jsme se váleli při strečinku, a začal rozhovor:
JF: Borci, co hrajete za soutěž?
TH: Krajskej přebor.
JF: Tak to je strašný.
TH: Nevypadáme na to?
JF: No já na vás koukám už potřetí a je to hrůza.
TH: Jako že jsme tak špatní?
JF: Jo.
TH: No nám je taky pětatřicet a fotbal tu hrál odmala jeden z deseti. Já s tím začal ve dvaceti letech.
JF: Nemáte koncepci, nemluvíte (do toho vytrvalé kroucení hlavou).
TH: Já myslím, že to s náma není tak špatný. Nemáme talent jak tady kluci z Atraps. Mít nadání jako oni, hrajeme první ligu.
JF: No já hraju druhou ligu, jen tak občas si chodím ťuknout.
TH: A jinak teď trénujete Atraps, jo?
JF: Ne, já trénuju 19ku (pochopili jsme, že repre).
Pak jsme to dál pozorovali z hospody a byla to celkem prdel.
Posichrujeme pomelem či černým citrónem
